Hlavním úkolem požárně bezpečnostních zařízení je umožnit bezpečnou evakuaci unikajících osob, snížit intenzitu požáru a zabránit jeho dalšímu šíření a v neposlední řadě také zlepšit podmínky pro zásah hasičů.

Zaměstnavatel je povinen:
    vybavit pracoviště (objekty) společnosti požárně bezpečnostními zařízeními dle projektu (stavební dokumentace),
    postupovat při provozu požárně bezpečnostního zařízení podle průvodní dokumentace výrobce, příp. podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace, pokud je k prováděné činnosti nutná odborná kvalifikace podle zvláštního předpisu a zaměstnanec ji nemá, nesmí danou činnost provádět,
    prokázat provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení
-    dokladem o jeho montáži,
-    dokladem o funkční zkoušce (kromě ručně ovládaných požárních a kouřotěsných dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních ucpávek),
-    dokladem o kontrole provozuschopnosti, o údržbě a opravách,
-    záznamem v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha), stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce.
    provádět kontroly, opravy, údržbu a revize požárně bezpečnostních zařízení a vést evidenci o těchto kontrolách, opravách, údržbě a revizích:
-    kontrola provozuschopnosti se provádí min. 1x za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace nestanoví lhůty kratší,
    zřetelně vyznačit nefunkční požárně bezpečnostní zařízení (na zařízení a v prostoru, kde je instalováno), provést opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a zabezpečit v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření (do doby opětovného uvedení zařízení do provozu)

Mezi požárně bezpečnostní zařízení patří zejména:
    vnější odběrní místa požární vody – požární hydranty (nadzemní, podzemní), plnící místa, požární výtokové stojany,
    vnitřní odběrní místa požární vody – nástěnné hydranty, hadicové systémy, nezavodněné potrubí,
    požární a kouřotěsné dveře a požární uzávěry otvorů (roletové požární uzávěry) včetně funkčního vybavení (panikové kování, samozavírač),
    zařízení přetlakové ventilace chráněné únikové cesty,
    požární nebo evakuační výtah,
    systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot (protipožární ochranné obklady, nástřiky, nátěry),
    požární ucpávky a těsnění prostupů rozvodů a kabeláže,
    nouzové osvětlení,
    nouzové sdělovací zařízení – akustické signalizační zařízení (evakuační rozhlas s automatickou funkcí přehrávání pokynů pro evakuaci),
    náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení.

Vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení patří zejména:
    elektrická požární signalizace,
    zařízení dálkového přenosu,
    zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
    stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
    automatické protivýbuchové zařízení,
    zařízení pro odvod kouře a tepla,
    požární klapky.

Údržba a kontroly ostatních zařízení se provádí v souladu s požadavky stanovenými výrobci daného zařízení dle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud je k prováděné činnosti nutná odborná kvalifikace podle zvláštního předpisu a zaměstnanec ji nemá, nesmí danou činnost provádět.

Požární uzávěry otvorů
Požární uzávěr je konstrukce výplní otvorů (dveře, vrata, poklopy apod.), která brání šíření požáru, zejména pronikání tepla a plamenů nebo kouře a zplodin hoření. Konstrukce jako celek musí vyhovovat stanoveným požadavkům požární odolnosti nebo těsnosti proti vniknutí kouře.

Nejznámější požární uzávěry jsou požární dveře. Aby plnily svou funkci (funkci požárního uzávěru), musí být trvale uzavřené. Požární dveře se nesmí podkládat klíny pro zajištění trvalého průchodu nebo jiným způsobem zajišťovat v otevřené poloze.

Požární odolnost požárních uzávěrů a jejich těsnost proti průniku kouře se třídí na:
    bránící šíření tepla – označení EI (dříve PB)
    omezující šíření tepla – označení EW (dříve PO)
    těsné proti průniku kouře – označení S (dříve K)

Požární odolností požárního uzávěru rozumíme dobu, po kterou je schopen odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jeho funkce. Požární uzávěry se podle požární odolnosti zařazují do stupnice odolnosti: 15, 30, 45, 60 a 90 minut. Požární  uzávěry lze zařazovat do uvedeného třídění pouze na základě provedených zkoušek.


Elektrická požární signalizace
Pro rychlé provedení hasebního zásahu a bezpečnou evakuaci osob, zvířat a materiálu je nezbytné včasné zjištění požáru. K tomuto účelu se v objektech instaluje elektrická požární signalizace (EPS), která zaregistruje požár již v jeho počátečním stádiu a tuto informaci nahlásí na předem určené místo. Tento systém dále může:
    ovládat zařízení, která omezí nebo zabrání dalšímu rozšíření požáru (např. uzavření požárních uzávěrů, vypnutí vzduchotechniky),
    provést opatření pro bezpečnou evakuaci (tzn. vyhlásit požární poplach, otevřít únikové východy),
    ovládat zařízení, která usnadňují nebo přímo provádějí protipožární zásah (stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod tepla a kouře) apod.


Elektrická požární signalizace je systém, který se skládá z ústředny EPS, hlásičů požáru a doplňujících zařízení. Schéma EPS naznačuje následující obrázek:



 



















Ústředny EPS plní tyto základní funkce: napájení celého systému a kontrola jeho provozuschopnosti, vyhodnocování signalizace hlásičů, ovládání doplňujících zařízení, signalizace obsluze alespoň o základních stavech (POŽÁR, PROVOZ, PORUCHA).

Funkcí hlásičů požáru je měřit, sledovat a vyhodnocovat fyzikální parametry v případě vzniku požáru. Hlavní rozdělení je na hlásiče samočinné a tlačítkové. Samočinné hlásiče reagují bez zásahu člověka, u tlačítkových je nutné, aby člověk zhodnotil situaci a v případě nutnosti zmáčknul tlačítkový hlásič.

Doplňkové zařízení je např. zařízení dálkového přenosu, které zajistí přenos základní signalizace POŽÁR a PORUCHA na předem určené místo   (např. ohlašovna požáru). Toto zařízení může nahradit trvalou obsluhu, ale musí být trvale kontrolována jeho provozuschopnost.

Další doplňující zařízením jsou Obslužný panel požární ochrany, který usnadňuje hasičské jednotce obsluhu ústředny EPS a Klíčový trezor požární ochrany. Tento trezor je po elektrickém odblokování otevřen a hasičská jednotka může speciálním klíčem vyzvednout uložený klíč od objektu.


Stabilní hasicí zařízení
Pro zajištění ochrany materiálu, zboží, technologií a veškerého vybavení slouží stabilní hasicí zařízení. Tento systém zajišťuje včasnou detekci požáru a rychlý hasební zásah ještě před tím, než na místo dorazí hasičské jednotky.

Stabilní hasicí zařízení (SHZ) je uvedeno do činnosti již v počátečním stádiu rozvoje požáru, tzn., že vzniklý požár je uhašen nebo alespoň uveden pod kontrolu. S včasným uhašením požáru souvisejí vzniklé škody. Čím dříve bude požár zlikvidován, tím menší škody vzniknou.

Je nezbytné udržovat SHZ v provozuschopném stavu. Tzn. pravidelně provádět údržbu a kontroly. V případě poruchy je nutné urychleně provést nezbytné opravy, aby SHZ mohlo spolehlivě plnit svou funkci.


Schéma soustavy SHZ je znázorněno na následujícím obrázku.



 






















Vodní hasicí zařízení můžeme rozdělit na sprinklerové a drenčerové. Používají se pro hašení materiálu, popř. technologických zařízení, které lze hasit vodou. Musí být zajištěná dostatečná zásoba vody a energie a rovněž podmínky pro bezpečný a spolehlivý provoz. K zásobování SHZ se používá voda, která nesmí být znečištěná a ohrožená mrazem. Soustava SHZ je napojena na vyčerpatelný vodní zdroj a v případě potřeby je možno využít zdroj nevyčerpatelný.

Sprinklerové hasicí zařízení se skládá ze zdroje vody a z jedné nebo více sprinklerových soustav. Každá soustava se skládá z ventilových stanic a potrubního rozvodu, na kterém jsou připojeny sprchové hlavice – sprinklery. Na zdroj vody je napojena potrubní síť, ve které je udržován konstantní tlak. Při dosažení předepsané teploty v prostoru se sprinklery samočinně otevřou a začnou rozstřikovat vodu na plochu zasaženou požárem. Do činnosti se uvedou pouze ty sprinklery, které jsou zahřáté na otevírací teplotu.

Drenčerové hasicí zařízení je zařízení s otevřenými drenčerovými hubicemi. Je ovládáno ručně nebo automaticky. V případě požáru dochází k aktivaci všech hlavic, na rozdíl od sprinklerového SHZ. Toto zařízení je vhodné používat pro zabezpečení kabelových kanálů, transformátorů, zásobníků hořlavých plynů a kapalin apod. Potrubí mezi ventilovými stanicemi a hlavicemi není zavodněné. Naplní se až po spuštění zařízení.

Při požárech některých látek nemůžeme použít vodu jako hasivo, jedná se např. o požáry uhlovodíků a vodou mísitelných hořlavých kapalin (alkoholy, estery, ketony). V těchto případech použijeme speciální druhy pěnidel. Prášková hasicí zařízení  se používají např. v chemickém průmyslu, při požárech alkalických kovů, stlačených plynů apod. Dalším typem jsou plynová hasicí zařízení, která se používají např. pro zabezpečení archívů, muzeí a zařízení pod napětím.


Zařízení pro odvod tepla a kouře
Pro zajištění odvodu vyvíjejícího se tepla, kouře a zplodin hoření z objektu slouží zařízení pro odvod tepla a kouře. Zároveň zajišťuje dostatečný přívod studeného vzduchu do objektu, čímž je zaručena bezpečná evakuace osob a jsou usnadněny podmínky pro rychlý hasební zásah.

Dalším úkolem tohoto zařízení je snížení tepelného namáhání stavebních konstrukcí a omezení nežádoucího působení zplodin hoření na veškeré vybavení objektů.

Zařízení pro odvod tepla a kouře je tedy zařízení, jehož cílem je usměrnění toku zplodin hoření a kouře tak, aby množství tepla odvedené vně objektu bylo co největší a tím ztráty na majetku co nejmenší.

Předpokladem pro účinnost tohoto zařízení je, že se otvory pro odvod kouře a tepla v úseku zasaženém požárem včas otevřou a že je k dispozici dostatečný přívod vzduchu. Zařízení se využívá především ve skladech, výrobních halách, nákupních centrech, kinech, divadlech, nemocnicích apod.


Poznámka: V případě pronajatých prostor může být některá povinnost upravena smlouvou o pronájmu. Vždy je však potřeba zajistit si kopii dokladu o splnění povinnosti, provedení revize apod.